Jdi na obsah Jdi na menu
 


Řada nešťastných příhod

„A co děti? -Mají si kde hrát?“

Daniel Handler se narodil 28. února 1970 v San Francisku. Profesionálně známým se stal jako Lemony Snicket -americký spisovatel, scénárista, a harmonikář. Čím že se stal tak známým? Někteří jej považují za následníka tvůrce Harryho Pottera, jiní o něm nikdy neslyšeli, nebo o něm slyšet nechtějí. Kam se zařadíte vy, nechám na vás. Zde je však recenze na část jeho životního počinu – Řada nešťastných příhod. Předem vás musím varovat, že tato recenze nemá v žádném případě vyzdvihovat kvality tohoto filmu… Je to příběh se smutným začátkem, - a ještě smutnějším průběhem. Pokud jste snad čekali, že jsou dnes jen filmy, které končí šťastně, máte jedinečnou šanci zjistit, jak šeredně se mýlíte. A pokud jste snad něco takového očekávali, pak bude zřejmě chyba ve vaší výchově. Možná je na čase otevřít dětem oči a přivítat je do temné, šedivé a blátivé relativity.

Třikrát a dost

Sourozenci Baudelairovi jsou děti jako každé jiné. Pilně se učí, čtou knihy, vynalézají a nebo rozžvýkají na co přijdou. Tyto vlastnosti lze rozdělit mezi tři ústřední hrdiny:

1.) Violet Baudelairová – je hrdou nositelkou titulu „nejmladší vynálezkyně na světě“. Krom tohoto titulu je také nejstarší z trojice sourozenců

2.) Klaus Baudelair – bratr Violet je postižen vzácnou chorobou, která se vyznačuje neuvěřitelně silnou nutkavostí sahat po knihách, otevírat je a pročítat nesmyslné řádky textů. Tento syndrom lze jednoduše také popsat názvem „knihomol“

3.) Sunny Baudelairová – Nejmladší člen této pekelné trojky. Nevyznačuje se prakticky žádnou prímovou schopností. Prostě jen sežere vše na co přijde. Za zmínku stojí její dvousmyslné žvatlání, u kterého si nikdo nemůže být jist, jestli zrovna nadává, nebo si z vás dělá jen srandu.

Čtvrtý ze tří.) Strýček Olaf – Obligátní úchylný a slizký strýček, kterému jde jen o jedno… Adoptovat osiřelé sourozence, vzít si Violet za ženu, a… a… obrat je o peníze. (až po svatební noci jak jinak). To vše ale až potom, co se ubohé sirotky pokusí několikrát neúspěšně zabít.

ls3.jpg


Jádro pudla

Sourozenci trávili odpoledne na břehu nehostinného jezera. Nejdete zde všechny nudící se teenagery, pokud byste se ptali, co dělají zrovna tady. Pan Poe, aerodynamická koule připomínajícího sněhulákoidního člověka přichází k dětem s radostnou novinou… „Vaši rodiče zemřeli!“ To, co by dnes mnohé dítko uvítalo s výskoky a výskoty sourozenci nesdíleli. Proč taky. Na rozdíl od většiny svých vrstevníků s rodiči vycházeli poměrně dobře. Navíc si nemohli ani na nic stěžovat. Měli prakticky vše na co si vzpomenuli. A taky kdo by toužil po smrti svých rodičů, když jsou členy tajného spolku? Během okamžiku se sourozencům rozplynul svět mezi prsty. V rodinné vile uhořeli nejen rodiče, knihovna, domácí dílna, ale i Scrabble, který Sunny nestihla ještě zcela rozžvýkat.
Kdyby jen ubohé děti tušili, že jejich skutečné problémy teprve začnou.

ls1.jpg

Mimo mísu

Úsek silnice vedoucí z města kolem Mlžného přístavu směrem do Tedie patří snad k těm nejodpornějším místům na světě. Říká se mu Všivá cesta. Po obou stranách se rozkládají špinavě šedé pozemky, kde roste pár zanedbaných jabloní, které dávají tak příšerně kyselá jablka, že člověku stačí pouhý pohled na ně a udělá se mu špatně. Silnici přetíná řeka zvaná Stoka, jejíž páchnoucí vodu tvoří z devíti desetin bahno, a kde žijí děsně nervózní vodní tvorové. Všivá cesta pak pokračuje podél továrny na masokostní moučku, z níž se do širokého okolí line odpudivě hnilobný zápach. Náš příběh začíná bohužel tím, že sourozenci Baudelairovi jedou právě po téhle příšerné cestě, a to je teprve začátek, dál se všechno bude ještě zhoršovat. Jak jistě víte, milí čtenáři, na světě je poměrně dost lidí, jimž se lepí smůla na paty, a pro sourozence Baudelairovy to, jak se zdá, platí dvojnásob, což v tomto případě znamená, že je už v mládí potkalo víc neštěstí než většinu lidí za celý život. Jejich tragédie začala ohromným požárem, který zničil dům, kde bydleli, a při němž uhořeli i jejich ubozí rodiče. To je dostatečně velká pohroma, aby mnohým z nás vydržela na celý život, ale v případě Violet, Klause a Sunny Baudelairových šlo jen o zlý začátek. Po požáru byli sirotci odesláni k vzdálenému příbuznému, který se o ně měl starat.

Hrabě Olaf je zlý.- Ne, tohle by byl až příliš jednoduchý popis. Strýček Olaf je opravdu zlý. Je to proradný a odporný (skoro)člověk, který touží pouze a jenom po dědictví sirotků Baudelairových. Běžný logicky uvažující člověk by se ptal, proč pan Poe svěřil děti právě do rukou tohoto hrozného bídáka? Odpověď je nasnadě. Na přání rodičů musí být sourozenci svěřeny do opatrování jedině člověku z okruhu příbuzných a Olaf je buď třetí bratranec ze čtvrtého kolena, nebo čtvrtý bratranec ze třetího kolena, čímž si bohužel není nikdo jist, strýčkem Olafem nevyjímaje. Není dokonce jisté, jestli je strýček opravdu strýčkem, a je-li vůbec hrabětem, za kterého se prohlašuje… Hrabě Olaf žije ve starém, zatuchlém domě na rozpadnutí, všude po domě jsou jeho portréty nebo zobrazení oka, které má mimochodem vytetované i na levém kotníku. Když se k němu sirotci nastěhovali, udělal to nejrozumnější, co asi v daný okamžik udělat mohl. Pověřil je úklidem domu, deratizací, mytí nádobí a záchodu (ne nutně v tomto pořadí) a krom těchto kratochvílí děti museli hostit i jeho divadelní společnost. Strýček Olaf se pokládá za úžasného herce, což dokazuje svojí neuvěřitelnou neohrabaností a obdivuhodně žalostnými hereckými výkony, které mu z neznámých důvodů všichni okolo závidí. Do této role prostě a jednoduše nemohla být obsazena jiná osoba, než-li Jim Carrey. Na tento film byste se měli podívat už jen kvůli jeho neuvěřitelnému pitvoření a skečů, kterých je ve filmu opravdu požehnaně. Protože by jich bylo na jednu osobu až moc, byla Jimu Carreymu přidělena hned trojrole.

ls2.jpg

Film a zvuk versus kniha

Ano, jak to už klasicky bývá, kniha se jen velmi vzdáleně podobá svému filmovému obrazu. Jsou zde jen vybrané scény a ty vybrané jsou velmi zkrácené. Je důležité uvědomit si, že film Řada nešťastných příhod je výtahem hned ze tří navazujících knih (momentálně z osmi). Proto bych vám doporučil nejprve rozhodně sáhnout po knize… a hned další věc, kterou budete mít v ruce bude video ovladač. Svět Lemony Snicketa vás jednoduše vtáhne. Nejlépe by šel popsat asi jako scéna Tima Burtona. Je tu temno, je tu blátivo, dýchá tu na vás chlad, ale přes to všechno tu čiší něco jako harmonie a nevyrovnaná vyváženost. Hudební doprovod je potom doslova ódou na radost na hřbitově. Jakkoliv toto přirovnání zní nesmyslně, autor hudby Thomas Newman dokázal dokonale vycítit detail emotivního záměru celého filmu. Hudba je překvapivá, poutavá, melodická a neuvěřitelně návyková. Dokonce jsem si koupil originální soundtrack, než se mi po dvou týdnech podařilo 80ti megový soubor stáhnout z nekvalitního linku. Rozhodně toho ale nelituji. Ukázku máte tady.


Jen se na něj podívejte…

Kromě Jima Carreyho si zde zahráli další skvělé hvězdy, jako Meryl Streep (Teta Josephine), Billy Connolly (Strýček Monty) a Jude Law (Lemony Snicket). Film je opravdu grandiózně ztvárněný a pokud jste ho ještě neviděli určitě stojí za to ho shlédnout. K hudbě se myslím si nemusím více vyjadřovat. Jedinou chybou celého filmu je opravdu velká strohost původního příběhu, díky čemuž musím z hodnocení pár procent ubrat. Na kulisách a efektech se ale rozhodně nešetřilo. Sem tam občas knírek nesedí tak, jak by měl, jenomže za to může ta velká krajta, co údajně strýčka Olafa několik set krát kousla do obličeje. To, co dokázali plastičtí chirurgové je tedy vlastně zázrak. Finální hodnocení tedy 85%.

ls4.jpg

Lemony Snicket:
Řada nešťastných příhod

Rok vydání: USA 2004

Režie: Brad Silberling

Scénář: Robert Gordon (podle knih Daniela Handlera)

Kamera: Emmanuel Lubezki

Hrají: Jim Carrey, Meryl Streep, Jude Law, Jennifer Coolidge, Liam Aiken, Emily Browning, Timothy Spall, Billy Connolly, Luis Guzmán, Craig Ferguson, Catherine O´Hara

Délka: 113 minut

Žánr: fantasy/dobrodružný/komedie/rodinný

Nějaká videa:

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář